Virtuální realita

Roztoužená ze tvých doteků
přecházím most přes řeku.
Možná jsem bláznivá a plná stínů,
možná jsem nemocná a v sobě rakovinu.
Přesto sním a doufám, nechci umírat,
já chci se rozdat, ale taky brát.
Těžká jsou pokušení, ještě těžší viny,
věřím, že se dočkám podzimu i zimy.
Stromy jsou unaveny a já taky,
stále jsem se sny nad oblaky.
Nevím, jestli mi chybíš, zda tě postrádám,
jestli jsi zrovna s někým, nebo právě sám.
Nevím, kdo jsi. Znám tě z fantazie,
virtuální realita je. Žíznivý pije.