Cesta

Avšak kdo mi poví, že státi můžu po boku tvém,
když nikdo scénář osudů mi nedal.
Život plyne jako cesta ubíhající kolem,
jenž vidí rytíř, do bitvy chystajíc,
když myslí na spanilou její líc,
která usmívá se na něj přes závoj tekoucí slzy
a slovy na rtech - vrať se mi brzy.

Jak vznešený oř, která pádí a hledá cestu svou,
snažím se najít já tu klikatou a jedinou.
Když touha po ní plane,
oheň plápolá,
plameny olizují nahá těla hříšnic,
ty která křičí o spásu
a vítr jim fouká do vlasů.

jak ty ženy cítím se já teď.
Kdo já právě jsem?
...Do očí mi hleď!