Beznadějná

Viděl jsem umírat ideály a měly otevřený rány
vnitřnosti pojídaly vrány
neochucený, všechen balast na jedný hromadě
snad jim zaskočí
to bylo by nejspíš nasnadě

svět je v jedný velký krabici s legrační mašlí na křivo
která těžko zakryje to, co skrývá se pod obalem
možná málem
ale stejně by to stačilo jen na pár chvil
život kterej si sotva ochutnal, nezkusil

možná ten první to myslel jinak, ale to už je teď fuk
možná to posral adam, možná eva
nebo snad za to mohl jejich kluk
nebo holka
myslim, že to neva

jedno je jasný - tohle už je v hajzlu
jak když seš nad ránem pod obraz
sám v nějakym pajzlu
a na zamlženou sklenici zvětralýho chlastu
kreslíš milostný vzkazy pro holku z plastu.