TOUHA DÁLEK

Toužím odjet do těch dálek,
kde se štěstí rozpíná,
dostat volnost jako dárek,
ať domov už jen vzpomíná.

Bez citů a bez okrasy,
budu plouti srdcem měst,
zastavím se nad ohlasy,
které získám z těchto cest.

Krajinou se nechat táhnout,
sbírat její plody snů,
nad neštěstím lehce mávnout,
to je přání všedních dnů.

Cestovat a neznat konce,
přeji si svou celou duší,
než zazvoní mi smrti zvonce,
chci vědět vše, co nyní tuším.

Zpovídám se ze své touhy,
opustit to místo pevné,
sepnuta jsem zlými pouty,
všechno zdá se býti temné.

Zpovídám se ze své víry,
že odjet chci do země krásy,
vím, že chce to velkou píli,
však můžu poznat ruku spásy.