Přítulná

Je mi smutno
venku pusto
studené deštivé počasí
kdy se zase vyčasí
z úkrytu vylézá teplo
pod kůži mi vlezlo
hýbá se v mém těle
ptactvo náhle venku pěje
ta potvůrka, která studí
je vločka, která rána budí
je to bílá princezna
co na tvář mi vylezla
sklouzla v kapce rozpuštění
vyslyš moje odpuštění
a najednou se vločky mění
v kouzelné hádance rozuzlení
se mění na ruku dívčí
a city v mém těle láskou křičí
křičí slova líbezná, s otázkou
jsi má přítulná princezna?