Tekuté okovy

Zbylo na dně sklenice
Trochu antimonu a rtutě...rudé
Hned proklínáš běsníce
Hned šeptáš co nešlo....půjde

Nechtěla bys třeba nebe?
Půda pálí a vzduch dusí
Za ta léta sloupy chabé
Mosty spadnou, shoří...musí

Tak ti sluší měsíční zář
Smířená bezmoc je pomalý jed
Rozbřesk skryl přede mnou tvou smutnou tvář
Rtuť proudí v žilách, bůh něco splet

Rozplynula se vůně santalové silice
Za obzorem svítá, ty ve mně žiješ dál
Nebudu se sama za tmy bát více
Jen nic už nevrátí, co zloděj vzal