Saň

Žila jedna dračice,
přísná byla velice.
Nesnášela provinilce,
notorické opozdilce.

Sama byla dochvilná,
až tím byla protivná.
Snad se nikdy nestalo,
že to zvíře zaspalo.

Rozhodla se ta zlá sani,
že si mě dá ke snídani,
stěží jsem se udržel,
když rozsudek jsem obdržel.

Že prý všude pozdě chodím,
okolí tak velmi škodím,
a že řeší všechno hned,
tak se staví ráno v pět.

Dračí hlava sobě praví,
lidské maso není zdravý,
u mekáče že se staví,
před cestou si chuti spraví.

O bigmacku slyšela,
už se na něj těšila.
Ovšem jak se přecpala,
ráno těžce zaspala.

To dřív nikdy nestalo se
že to zvíře zpozdilo se,
to ji vážně naštvalo -
ztrestám se! ji napadlo.

Tak se stalo že ji samu,
napsala si do seznamu.
Ať se klidně sežere,
mě to teda nevadí.

Nepřišla a tak sem živ,
pozdě chodím jako dřív.
Ta saň ať si dosyta
žere vlastní kopyta!