Život

Mám pocit, že ti zbyla jenom víra,
co ti drží jasný pohled na svět.
Je to mírně nesnesitelná míra,
oči těkají ze strany tam a zas zpět.

Chodíš ulicí, čiší z tebe síla,
nyní musíš být jako pevný led,
za nerozhodnost tě čeká černá díra,
ke které dav dostrčí tě a letíš hned.

Letíš a životní komiks ti ubíhá,
stará promítačka ti v hlavě hučí.
Je to rychlé.
Nevíš, co přijde za chvíli,
sekundy trvají jak minuty,
není to milé.

Mám pocit, že jsi dopadl tvrdě na zem
a vstát, to je o hodně těžší,
stačilo by natáhnout ruku, snad, jen,
avšak kdo to udělá, potěší?