Zmizela

Zmizela, bez varování!
A nenechala ani vzkaz.
Kde courala se, nemám zdání,
doma mi zvolna praskal vaz.

Zmizela, před měsícem a půl
a bez dopisu na rozloučení,
už chtěl sem nad ní lámat hůl,
doma mi do smíchu příliš není.

Zprvu jsem kde se dalo hledal,
lidí se na ni vyptával,
v parku jsem na lavičky sedal
a trpělivě vyčkával.

Občas se zdálo, že jsem blízko,
občas jsem cítil její pach,
srdce mi na chvíli radostí výsklo,
když měl jsem ji skoro na dosah.

Zdárně mi, zdárně unikala,
skoro už vzdal jsem pátrání,
naděje zvolna zkomírala,
však včera náhlé klepání?!

Za dveřmi ledabyle stála,
jako by se nic nedělo,
do kukátka se usmívala,
až hrdlo se mi sevřelo.

Netuším, do kdy zůstane tu,
že zmizet může? Vím!
Občas táhne jí to k světu
a já ji jen ztěží udržím...

...Múzy jsou holt už takové a stejně je mám rád!