Sexvestr silvestr

Země zas dobíhá v elipse cíl
A života seriál chystá se další díl.
Co krajíc času za scénář přinese?
Nevíme nikdo, ani co odnese.

Jistá jen zrození a úmrtí jsou,
A osud náš, jen hloupou je hrou.
Ale teď pojďte! V Třebíči slaví se,
Ve městě kde lidé, dobře vždy baví se.

Linout se davem veselých srdcí,
Davem smíchu, radosti a přátelství,
S lidmi co vítají nový čas,
Do něhož vkládají naděje a svoje přání zas.

Překrásný večer přišel teď mezi nás,
Chladivé polibky zimní oblohy,
Hořící nebesa v plamenech odrážejících se
Hluboko v našich očích,
A vzpomínkou zarývajíc na našich srdcích,

S hudbou pulsující v celém těle,
V minutě světla spálí černotu světa
A v druhé roztrhají naše city na kusy.

Ethanol pak rozlije každý kámen na prsou lidí
A emoce ovládnou tělo i mysl,
Ale to nejsme my! Nejsme to my!
A jen to naší vinou i naším odpuštěním.

Trest nadejde s příchodem nás
A minulost stane se bičem přítomnosti,
Kterým strestáme sami sebe,
I s blízkými lidmi.

Poslední verše jsou moje slzy,
Bojím se, že trest můj přijde už brzy.
Báseň má zvrhla se, stejně jak oslava,
Ale kdo ví, přijde i náprava?