Kolibřík v poločase

Tam někde v denním jase
zahlíd jsem kolibříka,
v životním poločase
nade mnou nenaříká.

Viděl jsem mávnout ho modrými křídly,
usmál se, uletěl, snad někde bydlí...

Ne jako já.

V půlnočním rozechvění
viděl jsem vážky,
líbaj se do zmizení
- nemaj překážky.

Ne jako my.

V tančícím rákosu
všechno se mění,
slunce i život
se v rozednění
vynoří z temnoty, vykoupí z pekla.

Ne jako ty (a má duše vzteklá)

Perlička ze dna
v písku se ztrácí,
tak jako naše hra
té delegaci

vyslané ze srdcí nás obou v poločase
a až se zapíská, budem tu zase
a v plné síle budeme hrát
já versus ty
na tisíckrát.