Polemika nad normálností

Polemika nad normálností

Anotace: vážně složeno při cestě metrem.

Nechápu, jak si někdy můžu připadat jiná
vždyť jezdím metrem s ostatníma
tupě zírám z okna a předstírám
že vidím něco víc než černo a dráty

Vždyť kráčím po chodnících a koukám do oblak
nakupuju v obchodě, večer chodím spát
ráno vstávám do práce a potřebuju jíst
piju, scházím se s kamarády, plynu s davem.

Nechápu, jak si někdy můžu připadat normální
vždyť při cestě metrem se snažím básnit
se zájmem koukám z oken a zkoumám
různobarevné a příliš pravidelné dráty

Vždyť kráčím po vysněných chodnících, div že nepadám
před spaním pláču a neschopná odolat depresím
se propadám do děsivých snů, ve kterých
nakupuju v obchodě, ráno vstávám do práce
jím a piju, patřím do davu
a jsem tak reálně normální.
Autor Strixa, 19.08.2010
Přečteno 383x
Tipy 4
Poslední tipující: Zorenka Ježková, kikis, JohnyD.
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Typická úvaha.. kolikrát se mi i samotné láduje něco podobného v hlavě. Je a zároveň to není normální. a teď si vyber, čeho je víc. To záleží jen na úhlu pohledu.

29.08.2010 23:51:00 | kikis

líbí

už jen to že píšeš básně i v metru jsi jiná než ostatní. nakupovat se musí, vzduchu se nenajíš, takže jedinná cesta je práce, a pití, asi jako relax. nejsi v davu si originál, a básníš :)...i když nevím, mě příjde že v tom stádu být musíš. já jsem teď šel z jednoho stáda do druhého

27.08.2010 22:24:00 | JohnyD.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel