Vánek

V temných snech
růžová sklíčka
krůpěje slz
pod zavřená víčka.

Dýchneš do chomáčku mraků
osušíš pavoučí díla
políbíš lůžko z mechu
kde právě si sní víla.

Zavrtáš stromům pod kůži
kocháš se pohledem tajů
posbíráš rosu ranních mlh
skutečnost zemských rájů.

Hledáš krásu
v dáli lije
už za rohem
láska žije.