Hladová

Hladová

Slunce pod mraky
Schovává svou tvář.
Tak jako ona
V dlaních tu svou.

Uplakaná. Nevnímá.

Vítr hladí jí po vlasech.
Přichází tma.
A ta nikoho nepustí ze spárů svých.
Je mocná.

Uplakaná. Stále nevnímá.

Moci chtivá noc
Začíná být hladová.
Zoufale hledá oběť,
Jenž nasytí její touhu.

V tu ránu se line déšť, dopadající kapky zní jako zaříkávadlo přivolávající hromy a blesky. Hrom, blesk ... dívka spálená na uhel a s ní i její trápení.