Kde jsi, princezno?

Zdává se mi o tobě; jsi snem,
co rozplyne se s novým dnem.
Jsi přeludem, krásným zjevením,
jsi mojí touhou i mým toužením.

Jsi jak slza v potoce plynoucím,
slunce za dalekým obzorem spícím,
jsi pohled na temné noční nebe.
Nevidím tě – však doufám v tebe.

Odemkni dveře, opusť tu svou skrýš,
vyjdi mi v ústrety, cesty naše zkřiž.
Zastav se na chvíli, pak natáhni dlaň -
snem, který nezmizí s ránem se staň.