..safírový den..
..safírový den..
Je tažen čtyřiceti koňmi s hřívou bělavou
Chocholy duhové jim skví se nad hlavou
Tak vyjížďku si užij moje drahá Cecílie…
Stačí jen nastoupit, ať kočí vyřkne: vijé
Okolní krajina Tě zahltí svou krásy záplavou
Nebesa Tobě na počest obléknou svoji modravou
A Láska Ti dá diadém svůj vzácný Cecílie…
Nechť Tvůj dar vcítění tu pro nás dlouho žije
Nechť kouzla dobrých spřízněnců Tě vždycky ochrání
Nechť zvon jen Tobě vyzvání a nadpozemsky bije
Nechť vlídné čáry osudu přibudou do dlaní
Nechť popráší Tě vílí prach do tónin harmonie
To vše a ještě mnohem víc Ti žehnám, Cecílie…
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
V náruči vichřice jsem kamsi unesená…
s veškerým pohodlím a láskou zdobená
poslouchám, jak zpívá okolní krajina,
svou zodpovědnost mám za vše, co právě dělám…
Letními loukami a lesy ovoněná
nabírám do dlaní vůně, ať letí k vám,
ať mizí těžkosti a nikdo není sám,
rozdávám bohatství, všechno jen těžko vstřebám…
Z ozdobných chocholů koní je duha jako věna
pro živé bytosti, osudem přiřčená,
ať kouzlo rozsévá…já jenom gesto přidám
a díky posílám za vše, co náhle mám…
24.08.2010 10:36:00 | Cecilka
Místo zázraků
Tam, mezi zemí a nebem na hranici,
v místech, co pro zázrak jsou stvořena,
snad spatříš ji, s rozevlátou kšticí,
kde domovem jí bývá kaple zbořená
Tak oči protři vodou, zde tak čistou
ne v temnu noci, jen ve slunce jasu,
kéž dějům těm smím být legendistou
kdy mystickou lze spatřit její krásu
Tam prosebníků slzy budí zdání,
že korálkový její vytvořily pás
co paprsek hladí větví při kývání
staletých stromů když zašumí krovy
Jen šeptám dík, jeden že jsem z mála
(vstřícností že lne snad k básníkovi)
co spatřit smí, jak u pramene stála
Žena či víla?....Neodpoví....
***
Jiří senior
24.08.2010 10:14:00 | j.c.
Šuměnko-jsi vážně neuvěřitelná perla poezie.Nádhera,nádhera,nádhera-bez lichotek a zcela upřímně Tvé psaní vážně hltám!!Kdybych mohla,dám Ti pořádnou řádku St,takhle máš pouze jedno:((.
24.08.2010 08:18:00 | CULIKATÁ