Anotace: ... nostalgická vzpomínka a dnešní realita...přesto tam ráda chodim a užívám si pouťového léta ...
S Tvou básní jsem se vrátila do dětství.Zasnila jsem se a zavzpomínala.Je to pěkně napsané.
02.09.2010 22:31:00 | jitka.svobodova
Kluk miluje autodrom,horskou dráhu a cukrovou vatu, já mandle v cukru...
01.09.2010 10:25:00 | kuskus pruhovaná
Já toho kaktusáře znám
se svýnm stánkem dřevěným
ho někdy potkávám,
poutím se vyhnu zdaleka
já svoje místo najdu
v zámecké zahradě
a třeba na Islandu.
Všude tam kde jsou přátelé
co se mi neztratili
postavím stánek snů
a život je tam milý :-))
31.08.2010 07:05:00 | Divoženka1
Pouť je rok od roku dražší... je mi líto koní, kteří v kruhu chodí kolo, co kolo... jen pro jakési potěšení... já vím, že je to pro děti, ale tak snad... povozit se mohou onde, jináč... Ach perníková srdce.. za ty roky, co s miláčke su, už se mi na poličku pomale nevendou :o) ST! pro mne krásné vzpomínání...
27.08.2010 11:06:00 | NikitaNikaT.
na jedné pouti, tenkrát u Vavřince
já minul atrakce i papírové růže
a jako v pověstné Pandořině skříňce
hledal co potěší snad oko muže
až v ústraní kde hlas zněl tranzistoru
Nocturnem, co psal snad Debussy
u prostého já zastvil se stolu
kde starý pán prodával kaktusy
***
Jiří senior
25.08.2010 06:49:00 | j.c.
i když se mění vnímání.. snad jde všude s dobrou náladou a klidem v sobě vnímat růžovými brýlemi to kolem.. ale vím, co nás kdysi fascinovalo dnes vadí.. ale na druhou stranu, co dříve člověk neviděl, dnes vnímá..
24.08.2010 20:32:00 | zelená víla
Právě jsem prožila čtyři dny na pouti...ano,je jiná,než si ji pamatuji z dětských let:-)Ale stále platí,tak jako skoro vše,že je to o lidech...Já si ji užila s těma pro mě nejlepšíma...byla to kouzelná pouť...jako kdysi:-)
24.08.2010 14:29:00 | Zefi
Když byly děti malé, vždycky jim svítili očka a bylo to fajn, ted nějak nemám důvod tyto atrakce navštěvovat...
24.08.2010 09:25:00 | labuť