babičce

konečně
uslzené mraky rozfoukal vítr
a paprsek slunce rozsvítil
pozdní odpoledne
už začínalo být ospalé
ale jakoby zázrakem ožilo
ano, jako zázrakem se rozzářil život
a dítě poprvé se rozkřičelo do světa
a někde s tím šedivým mrakem někdo usnul
sladce
a ptáci mu zpívali na cestu,
byla vykládána slunečním třpytem
a rovná a pár slz z ní smylo
ostré kamínky které by jinak píchaly do bosých nohou
a tak v nedohledné záři i já řekla své sbohem
za slzou jež vsákla zem.