Třetí v řadě

Cesty jsou nevyzpytatelné,
skrz sny či bdění nás vedou,
útěchou není nám polibek,
ale spočinutí na desce náhrobní.

Dva už mé kroky nás hledají,
a tím pádem já třetí v řadě jsem,
bez ostychu, bez skvrnky pokušení,
neúnavně stojím dále.

Bez vyčerpanosti nekončících snů,
v půvabném objetí krásek, jejich tváří,
zrcadlo, obraz nerozumný dává všanc,
všem pohledům a chtíčům úchylů.

S upřímností člověk nejdále dojde,
bez příčin zlého svého ducha,
kdy naše roztoužená ústa,
v polibcích se rozpouštějí…