Střípky z pamětí hrocha 2
Střípky z pamětí hrocha 2
Anotace: Prý deprese jak prase - pravila žena moje
Sbírka: Střípky z pamětí hrocha
Jako malý kluk
tak ve věku tří
stával jsem v postýlce
oči upřené do dveří
Noc byla blízko
lampy už svítily.
Už brzo přijde
určitě za chvíli.
Do noci pracoval
mizel brzo ráno
pro naše radosti,
aby bylo o nás postaráno.
Já vždycky čekával
aby mne pohladil
aby slovem svým
špatné sny zaplašil
Přicházel zmožený
strastí měl jistě dost.
Já o nich nevěděl,
když mi četl pro radost.
Teď už jsem dospělý
však strašně rád vzpomínám.
Když mi táta můj
říkal: „Rád tě mám“
Když koukám do noci
a hlavu plnou starostí
Chtěl bych mít zase tři
a slyšet: „Dobrou noc, synku, a už spi!“
tak ve věku tří
stával jsem v postýlce
oči upřené do dveří
Noc byla blízko
lampy už svítily.
Už brzo přijde
určitě za chvíli.
Do noci pracoval
mizel brzo ráno
pro naše radosti,
aby bylo o nás postaráno.
Já vždycky čekával
aby mne pohladil
aby slovem svým
špatné sny zaplašil
Přicházel zmožený
strastí měl jistě dost.
Já o nich nevěděl,
když mi četl pro radost.
Teď už jsem dospělý
však strašně rád vzpomínám.
Když mi táta můj
říkal: „Rád tě mám“
Když koukám do noci
a hlavu plnou starostí
Chtěl bych mít zase tři
a slyšet: „Dobrou noc, synku, a už spi!“
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
klobouk smekám, jen se lekám, že takhle jednoduše, už vůbec ne suše, se mi moje vzpomínka na taťku nevybaví - odešel a já na něj rád vzpomínám, hezky napsaná ... líbí
04.09.2010 00:07:00 | cado