Sedmimílové boty

Sedmimílové boty,
aneb ševče drž se kopyta

j.c.ben & JC senior

Krajánek jak světem chodil
přes hory šel, řeky brodil
bloudil lesem, podél skal
až si boty prošoupal.
Zjistil, že v tom cizím kraji
podivného ševce mají,
je nepoctivý, lidi šidí
karbanem se často živí.

Na otázku, zda boty spraví
ledabyle ten švec praví:
Mám tu boty, jako nový
osamotě v koutě stojí.
Čert chtěl se mnou karty hrát
když neměl už co do hry dát
zda chci boty, se mě ptal,
i o ty jsem ho obehrál.

Můžu ti je darovat
musím tě ale varovat:
kdybys ty boty odložil
vícekrát bys je nespatřil.
Krajánek však: Kdo se bojí ?
Předemnou čert neobstojí.
S díky si pak boty vzal
a vandroval světem dál.

Divil se pak velice
co uměly ty střevíce.
Když jenom tak cupital
veliký krok udělal,
když udělal jeden krok
nesly ho až za potok
a když řádně vykročil
odnesly ho sedm mil.

To se bude jináč chodit
nemusím již řeky brodit !
Chodil v botech sedm neděl
zezout že je nesmí věděl,
koupal se v nich, ba i spal,
nikdy boty nesundal.
Až pak jednou, na pár chvil
kdes u jezera zastavil.

Tu zatoužil si boty zout
by dal nohám spočinout.
Chvíli váhal, pak se smál
kdopak by se botů bál,
šaty sundal, boty zul
do chladné vody tiše vplul.
Záhy, když se otočil
vlastním očím nevěřil.

Na břehu, kde šaty měl
žádné boty neviděl.
Boty samy za pár chvil
snad ušly dalších sedm mil.
Co netušil však krajánek:
švec zlostí rozbil verpánek,
ty boty totiž než bys kýv
zas v koutě stály jako dřív.

Už plynul rok sedmý tomu
co čertí boty dostal domů,
let sedm užívat je směl
však zavčas zbavit se jich chtěl.
Jak pravil čert: v den poslední
dříve než se rozední
ty boty z kůže dračích těl
i s pánem skočí do pekel !

Tak dny plynou a čas běží
boty svého pána střeží,
falešně švec tehdy hrál
nyní se čert v pekle smál.
A krajánek dál světem kráčí
přes pařezy, přes bodláčí,
je snad pravdou nebo snil
o botách s krokem sedm mil ?