Když čas
neslyšně kráčí
že v tobě tají dech
smrt za sebou vláčí
a krok tlumí tmavý mech
v té chvíli ptačí nářek
se zháší v smutný tón
co zní mi v duši lahodně:
"Bim, Bam"!,
zvoní zvon
a já slyším
jak čas neslyšně kráčí
a mám zatajený dech
umlkl nářek ptačí
já ulehl na tmavý mech.