JE MOŽNÉ SE VRÁTIT?

Přes města a podél řek,
chci se vracet s nadějí,
že naberu druhý dech,
jako slavní, když se vracejí.

Budu volat známá slova,
vzpomínky mi servou kůži,
teď připadám si jako vdova,
co sama musí zůstat v chůzi.

Obejmutí starých přátel,
to se štěstím naplní,
zacelí se v srdci kráter,
radost tíhu doplní.

Takhle jednou se zas vrátím,
půjdu mlčky náměstím,
sílu času v sobě zvrátím,
teď dobrého nic nevěstím.

Již je pozdě litovati,
když odejdeš, není návrat,
chceš-li znovu milovati,
musíš po své lásce pátrat.

Než zavřu vrátka naposledy,
polibek Ti matný dám,
dny neštěstí nám neprospěly,
však proč se stále na Tě ptám?

Dávno jsem pryč, proč se vracet,
umořím vzpomínky ve svém nitru,
až bude Ti pak znovu dvacet,
snad objevím se v chladném jitru.