Farewell natisíckrát

A tak si tady v klidu krvácím,
daleko od tebe,
tvých depresí
a odchodů.

A jsem štastná.

Za mnou pár temných nocí,
ale přišlo ráno
a s ním i nové rozhřešení.

Pořád si ještě představuji tvou tvář.
Ale už jinak,
bez iluzí.

Ten pravý obraz
mě občas pěkně zabolí.
Ale bolest pomine
stejně jako menstruační křeče.

Zrodí se pocit svobody.
Výhled k novým břehům
a lesům plných andělských křídel.

A myslím na lásku.
Na tu, kterou jsem zahlédla
jen z pár metrů.
A jsem vděčná,
že jsem mohla,
že jsem ji poznala,
přivoněla,
když zrovna vál příznivý vítr.

Jsem ráda za možnost
dát skutečně sbohem,
které
snad ve skutečnosti
znamenalo naviděnou.

A teď tu není.
Tak, jak ji ráda vídám.
Ale má duše
je jí nasycená.