Pihovatá Julča

Pihovatá Julča, starostova dcera –
- rovnátka jí kazí úsměv nevinný.
Nechytá se v partě. Ale i tak včera
přišel za ní Franta, frája z dědiny.

U domovních dveří teď jí šeptá cosi,
na zápraží padá blízké noci stín.
Marně doma hledá něco, co se nosí,
něco, co se nosí, aby byla „in“.

Franta, to je kápo – „týnejdžrovská“ hvězda,
v jazyku svém nosí piercing blyštivý.
Že chce zrovna Julču, zřejmě se vám nezdá.
Čemu se však divit? Svět je bláznivý.

Julka zatím kvapem novou „imidž“ páše
- nejžhavější úlet stránek „brávíčka“:
oči podbarvený jak po dávce haše,
trochu lesku na rty, stíny na víčka.

Jejich první rande nabralo obrátky:
v objetí teď tančí, tělo na tělo,
piercing zaseknutý mezi dvěma drátky…
Tohleto se, věřte, udát nemělo.

Následoval vskutku nevídaný zápas,
prekérka to byla téměř nevšední.
Vyvinul se z toho kolosální trapas,
o němž mluvilo se ještě mnoho dní.

Franta samým studem nevychází z domu,
s Julinkou se ihned po té rozkmotřil.
A té naší holce, lidi, věřte tomu,
včetně očí pro pláč i ten piercing zbyl.