Den, Noc...

Noc a pár chvil touhy,
z dešťových kapek splétané copánky.
Copánky smutku a beznaděje,
krásných vteřin v prokletí...
Bijící srdce,
dvě

V kupkách sena pohřbený sen
znovu se probouzí
k životu...
Znovu se probouzí a čeká
na zázrak

V jedné ruce drahokam,
v té druhé zbytky polámaných duší,
stínohra milujcích se prstů
rozláme naději,
když doufá...

Úsměv na prázdných listech mučedníků,
úsměv na jeho tváři,
poklona pro hlupáky,
láska
bez víry v uzdravení,
bez víry v milování

Den?
Noc...