O ničem a o všem

Neznám, nevím, nemám dech
mé slova jsou prázdný vzdech.
Myšlenky se rozplývají,
lidé smysl nevnímají.
Nesmyslné písmena,
vešli se mi do jména.
Kdo pochopí prázdný rým?
mohl by to být jen šprým.
Prázdné slova letí vzduchem,
možná je to městským ruchem.
Možná se nám to jen sní,
že hudba falešně zní.
Tichý krok, jak velká rána,
přitom střelba nepoznána.
Velký cíl a malý svět,
kopa nesmyslných vět.