Mezi stěnami

V kavárně věčně sedám
ke stolu s výhledem na dveře.
A jemně se zachvěju,
když někdo zašeptá jméno,
pod kterým jsem tě znala.

Tváře pod nánosem cigaretového kouře
vypadají omšele
jako staří dobří známí.
Kteří si na nás nepamatují.

A v novinách se dočítám
jen zneklidňující zprávy.

Nevím, proč piju kávu,
když mi nechutná.
Asi se jen snažím do ní vpít.

Na dotěrné otázky odpovídám,
že jednou jsem milovala
a jednou lhala.

Nyní, kdy vteřiny zaznívají tónem tringlu
a dny mě obloukem obcházejí.