Černá hostina

Černá!
Rozhodně černá je má barva krve
V pokoji zhasnuto, valí se všude
Černá!
a lepkavá jak sirup beznadsázky
v kalužích kolem mne již defilují masky

Na stole bílém prostřeném ku krmi
na porcelánu starém mé srdce v krvi
příbory sváteční sami čekají
na hosty, jež svůj příchod léta meškají

Bude i moučník, "kde jste, hej?!"
pravím suše
bude i moučník...prej
pečen z mý okoralý duše.