Čtvrtý den o vodě a chlebu

Písař ohraným inkoustem
nasliboval lidu prostém,
rozdělíme všechno všem
stačí zvolit jen náš sněm !

A tak jako náměsíční jdou
muži, ženy všichni vděční
vstříct neznámému písaři
hlavně ať všem se zadaří

jenže chyba lávky člověče,
každý slib jako voda hlínou proteče
a nezbývá už dalších slov,
ti jež říkají si "mocní" tě už mají
jen tak, na prostý chov.

Dobrým slovem nejde dobýt svět,
neb lidská pýcha změnila ho v prohnilý to květ,
bez místa na pravdu, podobna klepadlu,
jež dávno není potřeba
ať prý vládne spotřeba
se snůžkou lží
a lidi? Nechť jsou zlí
to zavelel had s jablkem
jezulátku v roušce.