Polibek Beletrie

Polibek Beletrie

Se špendlíkem
v uchu
a tužkou
co je okousaná

jak svědomí

mám pocit
že lidi už nebaví
číst

v cizích životech

Ani já už se nemiluji
s hrdinkami
zaprášených knih
i když jsou to jediné
ženy které mě nikdy
neopustily
a jejichž krása
vždy dovede spolehlivě
uspokojit

moje smysly
Autor Jasmin de Paris, 09.09.2010
Přečteno 294x
Tipy 8
Poslední tipující: teď už nikdo, Churry, Květka Š., hanele m.
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ten pocit znám. Taky mě teď čeká Brno, kde studuji. To bychom mohly zvládnout někdy jedno rychlý kafčo třeba :D Je zvláštní, v jaké osobě mě ty verše lezou do hlavy. Téma sedí. Nálada sedí. Ale píše za mě ten mužskej, kterej mi uvízl kdesi v hlavě. Já jen sedím a čekám, co skrze mě bude chtít sdělit lidem :D Nevím, proč, ale píše se mi mnohem líp v mužském rodě. Ostatně Sofiinu volbu napsal taky chlap, takže .... :D

09.09.2010 19:00:00 | Jasmin de Paris

smutný pocit.. moje první knižní láska byl Vinetou - a čtu pořád aj dyž mnohem míň - hodně cestuju po Brně z práce a do práce několikrát denně, tak čtu aspoň tehdy.. ale většinou svý oblíbený knížky.. ty osvědčený.. nový mě moc nelákají

09.09.2010 12:22:00 | hanele m.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí