Šílenství

Bloudím lesem temných myšlenek
a mrazí mě s každou ozvěnou,
vězněná v domě nevěstek
umírám s každou hodinou.

Proč oči mé slunce se děsí,
proč potají po krvi bažím,
hýčkám ty, co hlavu svěsí,
rudé ranky zakrýt toužím.

Tápám svou nemocniční celou
a hlavou zeď rozbít chtěla bych,
v ruce mít žiletku malou,
rozřezat jehly něžný vpich.

...
Chráněná soucitem snů,
pod pláštěm krvavých dnů,
ukrývám,
odmítám,
V pokroví spánku,
ve večerním vánku,
utíkám,
nevnímám...