TEĎ

Tak a teď tě mám
a otrhám z tebe,
vše co pevně nedrží.

Tak a teď už tě znám,
všechno kolem zebe
a nikdo ti nevěří.

Tak zhasni ty draky,
na zlatých závějích,
tak pochop to oni ti jen lžou.

Tak rozfoukej ty mraky
a ne žij jen v nadějích,
tak pochop to a jdi cestou.

Strhni ze sebe clonu skvrnitou
a nehledej v mlze tvary.
Protože všechny ostatní věci ti uniknou
a uniknou ti i ty nejkrásnější dary.

Jako západ a východ slunce.
dětský smých,
první pláč,
hvězdy,
nebe,
nádherná rána
a překrásné noci
a láska.
Co čeká a kuklí se a znádherných motýlů,
jsou ty nejbarevnější city.
Co jemně pálí na tváři
a bouchají v srdci.
Jako ohňostroj plný světel.