ranní okamžik
ranní okamžik
prapodivné ráno
tiché
vše tiché
kdy příroda ani nešpitla
že špendlík spuštěný z nebe
by nebyl po dopadnutí slyšet
v tu chvíli
právě v ten okamžik
promluvilo něco či někdo
uvnitř
má duše se zachvěla
ještě po vzpomínce na ranní rosu
která po špičkách cupitala noční tmou
aby k ránu smyla všechny hříchy
z minulého dne
vzdávám dík
za každé nové ráno
kdy mohu políbit a mezi rty uchopit
stébla trav
promnout mezi prsty zbytky kravího trusu
za taková rána, kdy od úst stéká pot
dnů dávno minulých
*
jsou okamžiky
jsou
a navždy zůstanou
*
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Vzdávám díky za každé ráno
kdy otevřu své oči
a usměje se na mě zvonkohra svým třpytem
kdy mrňous vedle mě se nadechne
a jeho horká malá dlaň mi řekne: mámo vítej...
a já si pomyslím jen: Ano
ještě se Země točí
a já s ní. Tak kéž mé přání vyslechne...
19.11.2010 15:23:00 | šuměnka
nejsem věřící, ale tohle mi zní jako modlitba, za kterou hlesnu naplněně amen i já
30.09.2010 22:35:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Četla jsem několikrát a vždy si něco pro sebe našla...nepřiznané viny budou pořád v nás a nezmizí pokud si je nepřiznáme. Krása každého dne do kterého se probudíme. ST! za tu nádheru.
18.09.2010 11:21:00 | Tamara
... ahojky, díky za komenty .. jojo funguje zatím všechno, nohy občas bolí, ale poslušně šlapou a šlapou a šlapou ... to ty hlavě se chce dělat ovšem čím dál tím méně a méně ... :-) krásné podzimní dny přátelé ...
18.09.2010 11:03:00 | vapiti
Kdes pozoroval východ slunce tentokrát? :-)
12.09.2010 12:38:00 | Chancer
buddhisté považují celý život za utrpení a koukaj se z jeho koloběhu vymanit. Tvá báseň dokazuje, jak jsou mimo :-)
11.09.2010 17:01:00 | 6thSun