Beznaděj

Stopy v poli
stopy v trávě
to jsou naše kroky
procházím se...právě
je po dešti
a mlha
ze všech stran se na nás valí
máme chuť si zase šlehnout
už dávno nejsme malí
Možná toužíme mít křídla
jako ptáci z mlhy odletět pryč
kokain a perník je naše víra
pleteme si na sebe bič
Co nam to pomůže
co je to za svinstvo
že my dobře víme
Zkusili jsme jednou
teď už jen zas a zas toužíme
Máme červené oči
a ruce rozpíchaný
dlouho už žít nebudem
to maj feťáci daný
Že život je jen jeden
to ví každé dítě
žíly krmíme si jedem
touha po něm ta nepustí tě
Naše žíly mají stále hlad
my v ruce držíme plnou lžíci
nemůžem nedat jim napapat
jsme troskami po droze šílící
A Bůh na nás mává
a do ksichtu se směje
to se občas stává
to se občas děje
Nebude pršet věčně
a i mlha jednou zas přejde
jen my zkoušeli přestat
ale co s tím
když nám to nejde