slova jak vodopád v žilobytí
nenasytí se sliby
smotané v cívce
doufám, že je to jen fikce
ST!
13.09.2010 22:19:00 | hašlerka
procházím se tvými stesky
zemitými
kde rýmy jsou ozdobou smutku
skutků když slova umřela
pak je jen žena
stařena
co do v srdci drápe
kousky dříve láskyplných stěn..
vem si
sílu..ze mne..
ST
13.09.2010 21:17:00 | Mbonita
Šuměnko,jako vždy krásně napsaná a Tvé myšlenky životní etapy mi mnoho připoměly:((.St.
13.09.2010 12:17:00 | CULIKATÁ
Smutná, ale moch hezká po stránce zpracování, takže: byť při čtení téměř mrazí, zároveň cosi příjemně hřeje (mj. i upřímnost autorčiny výpovědi).
13.09.2010 11:40:00 | Špáďa