Žalm 38

Zde v srdci Evropy,
v tom lipovém háji,
se svolením bez stopy,
zlé síly si hrají.

Lev spoután okovy,
rozkaz je náhubek,
podoben rekovi,
z boje by neutek.

Chtěl v čele stát,
hrdě bránit svoji zem,
s přesilou se rvát,
aby mír nebyl snem.

Ale mocní rozhodli,
takhle mu bude líp,
pro jejich pohodlí,
nevadí, kdyby chcíp.

Tak tady spoutaný,
roní a sleduje,
jak národ bezbranný,
trpí a běduje.

Černý pták nad krajem,
zastínil slunce svit,
i když to prohrajem,
chyba ani nezkusit.

Orlice již na hřbetu,
sedí, drápy zatíná,
lev nemohouc odvetu,
síly zbylé napíná.

Však v nerovném boji,
bílou hřívu barví krev,
dravec nad tělem stojí,
utichla naděje, lví řev…