Já jsem pořád tady taky - stará baba
i já s chutí čítám řádky citem psané,
procházím se jimi bosky, milý pane,
cítím jejich dotek, a to tuze ráda...
:o)
08.10.2010 19:21:00 | Cecilka
Teď jsem si uvědomila, že taky někdy ráda čtu komentáře a vlastně si pod každým podpisem ještě představuji, úplně nevědomky, jak ten člověk vypadá.Nebýt bláznivý techniky, tak se vůbec neznáme! Já mám vlastně ráda svůj počítač!
05.10.2010 21:13:00 | Elisha
Pevně věřím že komentíky potěší a ty staré obzvlášť pokut jsou od srdce psané, i když vzpomínka na lidičky kteří je psali bledne jako stará fotografie , po jeji přečtení ji zase rozjasní a dobarví
03.10.2010 18:08:00 | teo7322
Nádherná báseň, nádherný pytel dalších komentářů... přivodilo mi to nostalgickou náladu... vše je tak pravdivé...
Ano, i já mám moc ráda komentáře, kontakt s těmito vzácnými semínky lidství, to je to, co mě tady baví... :-)
15.09.2010 09:01:00 | Levandule
Slova nostalgická a sladká, pěkně se čtou...
Taky mám rád vaše komentíky, někdy jsou jak koření v polévce či šlehačka na dortu, bez nich by ta naše dílka tolik nechutnala a nevoněla ani nám samotným autorům. A jsou mezi námi specialsiti, co mají více veršovánek v komentářích literáckých souputníků než ve svých dílech.
15.09.2010 00:02:00 | Špáďa
Díky za krásné řádky a za přátelství. Je to tady takový příjemný ostrůvek v bouřícím moři bláznivého světa. ST!
14.09.2010 16:43:00 | Zasr. romantik
pro mne jsou komentáře
vzácné kameny co si do duše ukládám
tam je přebírám
a brříšky prstů
cítím z nich
lásku,radost,cit
nostalgii i bolesti
kousky vás
co našli jste si čas..
darovat pár slov..
ST
14.09.2010 15:01:00 | Mbonita
Já jsem pořád tady - stará vichřice
i já ráda čítám slova souputníků
vanu v prachu času, smíchu, lásky, vzlyků
Jsme jak světla noci vrostlá na svíce...
díky / za koment, za Tebe i tu tvou voňavku - pozdravuj ji
14.09.2010 14:51:00 | šuměnka
Tohle je nádherné dílko, G.P., přesně mu rozumím a myslím, že více slůvek není potřeba dodávat, protože, prostě nenapsal by to snad nikdo lépe. ST! je zde málo. Bravo, básníku.
14.09.2010 13:06:00 | NikitaNikaT.
A víš, že mě z té nostagie až trochu zamrazilo... je tak pravdivá... všichni budeme jednou odvanuti...
14.09.2010 10:54:00 | labuť