Kdysi mi žena řekla v posteli, že bude muset ráno dát prát ložní prádlo. Ohradil jsem se, že nebudu vstávat v pět, když nemusím a že to vyperu po probuzení. Do pračky se mi vešla stěží jen jedna peřina. A jak si Adéla (naše pračka) mlaskala! Dřina pak byla pověsit peřinu na šňůru, ale zvládl jsem to. Dal jsem ji čtyřikrát. Šňůru. Peřina schla čtyři dny, naštěstí bylo horko. Od té doby mohu kolem pračky jen procházet.
16.09.2010 23:47:00 | Zasr. romantik