Pomalu a tiše

Sama v sobě se ztrácím
jak černá myšlenka tonu
každým dnem jsem si cizejší
Do vzpomínek se vracím
utápím se v mazlivém tónu
přebírám co je mi milejší
V hromadě lží zapomínám žít
ten život co mé tělo žije
A nejsem si jistá tím
zda vůbec vím
pro koho srdce mi bije