Býval jsem děvkou

Když za rohem zalesklo se poupátko,
ze zlatých korun, co chrastítko tak rádi napodobí,
v očích byla jiskra a v nohách touha po dálkách,
pod lampou jsem stál a svlékal jsem svůj šat.
Polibky jsou dnes zahrnuty v ceně dalších služeb,
že prý slunce nedokážu v zimě zahřát,
a hvězdu z nebe kvůli čokoládě snést,
na kašnu ze štěstí tak padají první sněhové vločky.
Prý láskou měl jsem se otočit čelem kupředu,
vzít náruč, rozevřít své oči a ústa našpulit,
pro tu krásu, kdy srdce začíná poprvé tlouct,
o závod, který končí v posteli.
Nebylo to dnem, nocí či jiným požehnáním,
to slova prý za peníze se nekoupí,
a lásku se štěstím v podloubí starých baráků
za pár bonů s holkou člověk vymění.

Býval jsem děvkou svému svědomí,
a teď si jen jako kurva připadám…

…snad postup po firemním žebříčku života?...