Neznámá
Neznámá
díváš se, jak dny jdou spát,
a ráno Měsíci
sbohem své dáváš.
Jsi prorok minulosti,
či snad jen slepá věštkyně,
jež s Delfami zapomněla umřít
a neví, jak vrátit čas zpátky.
Nepatříš sem,
a přesto zde chceš být,
cítit vůni vycházejícího Slunce,
koupat se v záři červánků
a plakat, plakat po nocích.
K ránu se brouzdáme
bosýma nohama v rose
a ani nevíme, jak hořce si ji ronila
pro Měsíc, který odešel
a Slunce, které přijde
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Opět mě přesvědčuješ, že i tvé básně se mi mohou líbit. Je dobře, že nepíšeš vše stejně, každý si může vybrat dle své chuti:-)
28.01.2006 00:40:00 | Odváté zrnko popela
Tak tohle je drahý bráško nádherné. Pro mě asi tvá nejhezčí. však víš, jaký jsem snílek a tohle mě dostalo, na kolena. děkuji a pokud můžu, vytisknu si ji a před spaním budu číst. Tvá sestřička
11.01.2006 22:05:00 | Sunny
Jo, taky tě moc nepoznávám, ačkoliv to nic neubralo na zajímavosti:-). Už si chyběl:-)
09.01.2006 22:47:00 | Jan Václav Pražský
maniku, tohle je dle mě úolně jiná než jsi psával, přesto krásná,stojí za zamyšlení..
09.01.2006 10:34:00 | Inies
Pro mě zase jedna z neuchopitelných básní, co mi proklouzne mezi prsty a zanechá POCIT..
09.01.2006 09:20:00 | Bajaja
Kouzelná...
08.01.2006 18:27:00 | Králík