Lapač snů

Byla to iluze toho, co musím
schovaná za maskou ega
Pověz mi, kdo stále se hledá
Sama s vodou před očima
Sedím na břehu svého světa
Nedotčena..
Hladina jezera svádí
ke krokům vpřed..

Otvírám svět sfér nehmotných
V dálce někdo zpívá
Ozvěna do duše otiskne stopu
Trochu utlumená dny
Prsty na nohou se chvějí,
když to místo opouštím

Ochutnávám marcipán ze strun,
které zní osudem..
Zavřené oči umocňují intenzitu
chutí smyslných
Smích se vytratil do slz prožitku
Ponořená do vln větrných
jak nádoba, co ji naplníš
svým tichem..

Těžko najít den pro snění
Pouze kroky dál..za kopec..
za zrcadlo, kde někomu chybíš
Tolik se topíš..v tónech klavíru
v melodii, co hráváš ze sna
po nocích mi sama..