V očích mrtvý

Sál jsem růžový dech radostí
snil jsem o slově šťasten být
umělecké výšiny mé ego pohostí
v křišťálu si nenechám lásku vzít
. . .
dýchám v křišťálové bublině
piji z lásky k zahřátí srdíčka
útržky veselí třpytí se ve slině
v útrapách bloudí tajemná bludička
. . .
někdo uzavřel v mé hlavě otvor
dusím se láskou bez vzduchu
rychle, ať přijde doktor
mračí se, a já mám zlou předtuchu
. . .
uniká z mých myšlenek podstata
unikají mi souvislosti o čase
nezdá se, že by byla smrt přijata
čeká mě před domem na terase
. . .
pod vahou těla má duše praská
myšlenky padají do průhledna
realita je chtivá a krutá maska
stará, pravdivá a bezedná
. .
a doktor konstatuje:
.
On je mrtev
. . .
oči jsou prázdné, bez života
oči jeho
oči moje