Prach

V bažinách schovaná,
nenávist těch, co jsme dříve milovali,
s posledním nádechem zahlédneš bubliny,
hledají stébla záchrany.

Utíkám od tebe,
ve vodě vidím spásu,
zpátky mě nevoláš,
objevovat krásu smrti
teď pro jednou smíš.

V hlavě všechno mi křičí,
tančíš v ní ten svůj tanec,
tisíce střepů kolem mě létají,
nejspíš i my se rozpadáme na kusy..

Chtěla bych utéct z toho kruhu,
východ však ukrývá strach,
pochodně hněvu zdobí nám cestu,
všechno obrátíme v pouhý prach.