Pocit

Jsem malý člověk v obřím světě.
Tečka, jenž skáče za větou.
Jsem poslední jiskrou na kometě.
Za mnou již růže nekvetou.

Znaven svou poutí bez významu.
V náruči klidu chci spočinout.
Dál svědomí své tiše klamu.
Sám k sobě snažím se přivinout.

Okolní krása míjí mě obloukem.
Kouzelné víly na mě se mračí.
Stal jsem se protivným pavoukem.
Stal jsem se stínem co za sluncem kráčí.

Zamotán v síti svých pocitů.
Prostý slov a plný emocí.
Čekajíc příštího úsvitu.
Nedoufám v cizí pomoci.

Odevzdán naprosto všemu a všem.
Mé vědomí vzdalo se radostí.
Život je oceán, já topím se v něm.
Čekám na stéblo, které smutku mě oprostí.