Jsem

Ledovým ostřím ohně
pohlazen
jedno slovo a ticho jen
prodíráš se trním
uprostřed zákoutí
nic neříkající neexistence
jak lehce
jak tence
ten hlásek šeptá
a nikdo nikde není
pak se zeptá
čí cizí dlaň
hladila tvou tvář
jen noc
a prázdno
s miliónem myšlenek
šeptá
jsem víc
piji tvou krev
jsem víc než nic
jsem zrno plev
jsem tvé všechno
tak neposkvrněně drsné
tak čisté a jasné
jsem tvé...
.
.
.
...svědomí...