Můra

Na okně mi sedí můra
Číhá na mě jak nějaká stvůra
Nečum tak blbě na mě
Ach ano zase jsem na samotném dně

Jenže ty svině máš křídla
kdybys byla od té dobroty a mě je nabídla
nezlobil bych se..
povznesl bych se....

Jenže ty jsi na slovo skoupá
A jako černota se do srdce vloupá
Jsi chlad,jsi temnota,jsi bol
s díky Tobě se nikdy nechytim záchraných mol

Kdyby v srdci světlo zavládlo
a skončilo tohle divadlo
konec tragédií i těch komedií
ať už nikdy to neprožiji...

otvírám okno tak leť
teď už musí pryč ta šeď;)