Měsíc

Za nocí bezmračných, když vánek chladí,
z oblohy kanou slzy noci do náruče hvězdáři.
Polární zář tancem svým svádí,
svádí slunce, jež studí, měsíc co zazáří.

Jeho tvář jen sotva je živá,
strnulý svůj pohled do noci upírá.
Jeho stálost je vždy spolehlivá,
však nezahřeje, jen dál shora zírá.