minulost

Slova, vůbec žádná slova mě nenapadají,
jen a pouze chmury teď na mě padají.
Proč se minulost neustále vrací,
opravdu to bolí i když jsme velccí.
Nechci se trápit, chci se smát,
na jaká slova tedy vlastně dát?
Nevěřím už ničemu a nikomu,
v srdci mám zataženou oponu.
Tu oponu chci a zůstane zataženou,
lepší než ve svém trápení utonout.